Velký Babylón, o kterém se mluví v knize Zjevení, je celosvětový systém falešného náboženství. Bůh tato náboženství neschvaluje. a (Zjevení 14:8; 17:5; 18:21) I když se totiž v mnoha ohledech liší, všechna nějakým způsobem odvádějí lidi od uctívání pravého Boha Jehovy. (5. Mojžíšova 4:35)

Jak zjistit totožnost Velkého Babylónu?

1.   Velký Babylón je obrazný pojem. Bible mluví o „ženě“ a „velké nevěstce“, která má záhadné jméno – Velký Babylón. (Zjevení 17:1, 3, 5) Kniha Zjevení je ale psána „ve znameních“, a proto je logické, že Velký Babylón je symbolická žena, ne doslovná. (Zjevení 1:1) Navíc „sedí na mnohých vodách“. Tyto vody představují „lidi a zástupy a národy a jazyky“. (Zjevení 17:1, 15) Doslovná žena by něco takového dělat nemohla.

2.   Velký Babylón představuje skupinu, která má mezinárodní rozsah. V Bibli se píše, že tato symbolická žena je „velké město, jež má království nad králi země“. (Zjevení 17:18) Tím pádem musí představovat skupinu, která má mezinárodní rozsah a vliv.

3.   Velký Babylón je náboženský systém, ne politický nebo obchodní. Lidé ve starověkém Babylóně byli silně nábožensky založení. Používali různá zaklínadla a kouzla. (Izajáš 47:1, 12, 13; Jeremjáš 50:1, 2, 38) Jejich náboženství odporovala tomu, co se líbí pravému Bohu Jehovovi. (1. Mojžíšova 10:8, 9; 11:2–4, 8) Babylónští panovníci se nad Jehovu pyšně povyšovali. (Izajáš 14:4, 13, 14; Daniel 5:2–4, 23) I o Velkém Babylóně Bible říká, že je prosáklý „spiritistickými zvyklostmi“. A tak je jasné, že jde o náboženskou organizaci. (Zjevení 18:23)

    Velký Babylón nemůže být politickým subjektem, protože politici jsou v Bibli označeni jako „králové země“. A o těch je napsáno, že budou nad zničením Velkého Babylónu truchlit. (Zjevení 17:1, 2; 18:9) Nemůže jít ani o obchodní velmoc, protože podle Bible jsou „kupci země“ jiná skupina. (Zjevení 18:11, 15)

4.   Do popisu Velkého Babylónu přesně zapadá falešné náboženství. Falešné náboženství lidi neučí, jak můžou poznat pravého Boha Jehovu. Naopak je od něj odtahuje k jiným bohům. Bible o tom mluví jako o duchovní prostituci. (3. Mojžíšova 20:6; 2. Mojžíšova 34:15, 16) Ve starověkém Babylóně lidé věřili, že existuje Trojice, že duše je nesmrtelná nebo že se při uctívání mají používat sochy a obrazy. Tyto a další nauky se dostaly do dnešního falešného náboženství. To také mísí uctívání Boha s láskou ke světu. Bible toto jednání popisuje jako duchovní cizoložství. (Jakub 4:4)

    Falešné náboženství si hromadí majetek a okázale se jím chlubí. To přesně zapadá do popisu Velkého Babylónu, který vykresluje Bible. Píše se tam, že žena, která se jmenuje Velký Babylón, je „oděna v purpuru a šarlatu“ a že je „ozdobena zlatem a drahokamy a perlami“. (Zjevení 17:4) Je zdrojem „ohavností země“, tedy nauk a chování, které pošpiňují Boha. (Zjevení 17:5) „Lidé a zástupy a národy a jazyky“, o kterých jsme se už zmínili a kteří Velký Babylón podporují, představují členy falešného náboženství. (Zjevení 17:15)

 Velký Babylón je odpovědný za smrt „všech, kdo byli pobiti na zemi“. (Zjevení 18:24) Nejenom že v průběhu dějin falešné náboženství rozněcovalo války a terorismus, ale také lidem zatajovalo pravdu o láskyplném Bohu Jehovovi. (1. Jana 4:8) Kvůli tomu docházelo k velkému krveprolévání. Není se tedy čemu divit, že ti, kdo chtějí dělat Bohu radost, nesmí mít s falešným náboženstvím nic společného. (Zjevení 18:4; 2. Korinťanům 6:14–17)