Filipanům 1:1–30
1 Pavel a Timoteus, otroci Krista Ježíše, všem svatým v jednotě s Kristem Ježíšem, kteří jsou ve Filipech,+ včetně dozorců* a služebních pomocníků:+
2 Přeji vám nezaslouženou laskavost a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista.
3 Děkuji svému Bohu vždycky, když si na vás vzpomenu,
4 pokaždé, když za vás všechny úpěnlivě prosím. Každou úpěnlivou prosbu předkládám s radostí,+
5 protože přispíváte k šíření* dobré zprávy od prvního dne až do této chvíle.
6 Jsem si totiž jistý, že ten, kdo ve vás začal dobré dílo, ho do dne Krista Ježíše+ dokončí.+
7 Je jenom správné, abych si to o vás všech myslel, protože vás mám v srdci, vás, kdo se se mnou podílíte na nezasloužené laskavosti jak v mých vězeňských poutech,+ tak při obhajobě a zákonném prosazování dobré zprávy.+
8 Bůh je mi totiž svědkem, že po vás všech toužím s takovou láskou,* jakou má Kristus Ježíš.
9 A stále se modlím za to, aby vaše láska víc a víc rostla+ spolu s přesným poznáním+ a dobrým úsudkem*+
10 a abyste se ujišťovali o tom, které věci jsou důležitější,+ a byli tak bez vady a nebyli pro jiné kamenem úrazu+ až do Kristova dne.
11 Modlím se i za to, abyste prostřednictvím Ježíše Krista nesli mnoho dobrého* ovoce+ k Boží slávě a chvále.
12 Bratři, chci, abyste věděli, že moje situace ve skutečnosti přispívá k pokroku dobré zprávy.
13 O tom, že jsem ve vězeňských poutech+ kvůli Kristu, se totiž dozvěděla celá pretoriánská garda a všichni ostatní.+
14 A většina bratrů, kteří slouží Pánu, si je díky mým vězeňským poutům jistější a mají ještě větší odvahu beze strachu kázat Boží slovo.
15 Je pravda, že někteří kážou Krista ze závisti a soupeření, ale jiní to dělají z dobrých pohnutek.
16 Ti druzí hlásají Krista z lásky, protože vědí, že jsem byl určen k obhajobě dobré zprávy,+
17 ale ti první to dělají ze svárlivosti, ne z čistých pohnutek, protože chtějí, abych se ve svých poutech trápil.
18 A výsledek? Jenom to, že každým způsobem, ať s přetvářkou, nebo upřímně, je hlásán Kristus, a z toho se raduji. A budu se radovat dál,
19 protože vím, že to díky vašim úpěnlivým prosbám+ a díky podpoře ducha Ježíše Krista+ povede k mé záchraně.
20 Dychtivě totiž očekávám a doufám, že nebudu nijak zahanben, ale že budu odvážně* mluvit a tak jako vždy bude i teď Kristus oslavován prostřednictvím mého těla, ať mým životem, nebo smrtí.+
21 Vždyť žít, to pro mě znamená žít pro Krista+ a zemřít je zisk.+
22 Pokud budu v těle žít dál, moje práce přinese víc ovoce. Ale co bych si vybral, to neříkám.
23 Jsem rozpolcený mezi těmito dvěma věcmi. To, po čem opravdu toužím, totiž je, abych byl propuštěn a byl s Kristem,+ což je určitě mnohem lepší.+
24 Pro vás je ale potřebnější, abych zůstal v těle.
25 Jsem o tom přesvědčený, a proto vím, že zůstanu a budu dál s vámi všemi, abyste dělali pokroky a měli radost, která patří k víře.
26 Až se k vám vrátím, budete kvůli mně překypovat nadšením v Kristu Ježíši.
27 Jen se chovejte* tak, jak si to dobrá zpráva o Kristu zaslouží,+ abych – ať už přijdu a uvidím vás, nebo budu nepřítomný – o vás slyšel, že stojíte pevně v jednom duchu a jako jedna duše*+ zápasíte bok po boku za víru v dobrou zprávu
28 a že se nijak nenecháte zastrašit svými odpůrci. Právě to je pro ně důkazem, že budou zničeni,+ a pro vás, že budete zachráněni.+ Je to důkaz od Boha.
29 Vám totiž byla prokázána čest nejen v Krista uvěřit, ale také pro něj trpět.+
30 Vždyť vedete stejný boj, jaký jste viděli vést mě+ a o jakém teď slyšíte, že ho vedu dál.
Poznámky
^ Řec. výraz episkopos označuje toho, kdo dohlíží a chrání. Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo „podílíte se na podpoře“.
^ Nebo „něžnými city“.
^ Nebo „plnou rozlišovací schopností“.
^ Nebo „spravedlivého“.
^ Nebo „s volností řeči“.
^ Nebo „chovejte se jako občané“.
^ Nebo „jako jeden muž“.
