Evangelium podle Matouše 27:1–66

  • Ježíš je vydán Pilátovi (1, 2)

  • Jidáš se oběsil (3–10)

  • Ježíš před Pilátem (11–26)

  • Veřejně zesměšňován (27–31)

  • Přibit na kůl na Golgotě (32–44)

  • Ježíšova smrt (45–56)

  • Ježíše ukládají do hrobky (57–61)

  • Hrobku střeží vojáci (62–66)

27  Když nastalo ráno, všichni přední kněží a starší lidu se radili, jak Ježíše usmrtit.+  Potom ho spoutali, odvedli a předali místodržiteli Pilátovi.+  Když jeho zrádce Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili, začalo ho trápit svědomí a přinesl těch 30 kousků stříbra zpátky předním kněžím a starším.+  Řekl jim: „Zhřešil jsem, protože jsem zradil nevinnou krev.“ Odpověděli: „Co je nám do toho? To je tvoje věc!“  A tak odhodil kousky stříbra v chrámu, odešel a oběsil se.+  Ale přední kněží ty kousky stříbra vzali a řekli: „Není správné dát je do posvátné pokladnice, protože je to cena za krev.“  Poradili se spolu a koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců.  Proto se mu až dodnes říká Pole krve.+  Tehdy se splnilo to, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Jeremjáše: „A vzali 30 kousků stříbra, cenu stanovenou za člověka, cenu, jakou měl v očích Izraelitů, 10  a dali je za hrnčířovo pole, jak mi Jehova* přikázal.“+ 11  Ježíš teď stál před místodržitelem a ten se ho zeptal: „Jsi králem Židů?“ Ježíš odpověděl: „Sám to říkáš.“+ 12  Když ho ale obviňovali přední kněží a starší, nic neodpovídal.+ 13  Tehdy se ho Pilát zeptal: „Neslyšíš, z kolika věcí tě obviňují?“ 14  Ale neodpověděl mu ani jediným slovem, takže se místodržitel velmi divil. 15  O svátku měl místodržitel ve zvyku propustit na přání zástupu jednoho vězně.+ 16  Tehdy tam měli nechvalně známého vězně, který se jmenoval Barabáš. 17  Když se lidé shromáždili, Pilát se jich tedy zeptal: „Koho chcete, abych propustil? Barabáše, nebo Ježíše, takzvaného Krista?“ 18  Uvědomoval si totiž, že mu ho vydali ze závisti. 19  Když seděl na soudcovském stolci, jeho manželka mu navíc vzkázala: „Nech toho nevinného* člověka být. Dnes jsem kvůli němu ve snu hodně vytrpěla.“ 20  Ale přední kněží a starší přesvědčili zástup, aby si vyžádali Barabáše+ a Ježíše aby nechali usmrtit.+ 21  Nato se jich místodržitel znovu zeptal: „Kterého z těch dvou chcete, abych propustil?“ Řekli: „Barabáše.“ 22  „A co mám udělat s Ježíšem, takzvaným Kristem?“ zeptal se Pilát. Všichni křičeli: „Na kůl s ním!“+ 23  Řekl: „Proč? Co udělal špatného?“ Ale křičeli o to víc: „Na kůl s ním!“+ 24  Když Pilát viděl, že jeho snaha k ničemu nevede, ale spíš vzrůstá vřava, vzal vodu, umyl si před zástupem ruce a prohlásil: „Za krev tohoto člověka nenesu vinu. Je to vaše věc.“ 25  Nato všichni lidé řekli: „Jeho krev ať přijde na nás a na naše děti!“+ 26  A tak jim propustil Barabáše, ale Ježíše dal zbičovat+ a předal ho vojákům, aby ho pověsili na kůl.+ 27  Potom místodržitelovi vojáci vzali Ježíše do místodržitelského paláce a svolali k němu celý vojenský oddíl.+ 28  Svlékli ho, přehodili přes něj červený plášť,+ 29  upletli korunu z trní a nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali rákos. Klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, ty králi Židů!“* 30  Plivali na něj+ a vzali ten rákos a tloukli ho do hlavy. 31  Nakonec, když se mu dost vysmáli, mu sundali plášť, oblékli mu jeho svrchní oděv a odvedli ho, aby ho přibili na kůl.+ 32  Když vycházeli, potkali muže z Kyréné, který se jmenoval Šimon. Přinutili ho, aby mu nesl mučednický kůl.*+ 33  A když přišli na místo nazývané Golgota, což znamená „místo lebky“,+ 34  dali mu napít víno smíchané se žlučí.*+ Ale jakmile ho ochutnal, odmítl ho pít. 35  Potom co ho přibili na kůl, si losováním rozdělili jeho svrchní oděv.+ 36  A posadili se tam a střežili ho. 37  Také mu nad hlavu dali nápis s obviněním: „To je Ježíš, král Židů.“+ 38  Vedle něj pověsili na kůl dva lupiče, jednoho napravo a jednoho nalevo.+ 39  A kolemjdoucí ho uráželi,+ potřásali hlavou+ 40  a říkali: „Ty, který jsi chtěl zbořit chrám a za tři dny ho postavit,+ zachraň sám sebe! Pokud jsi Boží syn, sestup z toho kůlu!“*+ 41  Podobně se mu posmívali i přední kněží se znalci Zákona a staršími.+ Říkali: 42  „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže! Je král Izraele,+ ať teď sestoupí z kůlu,* a uvěříme v něj. 43  Spolehl se na Boha, tak ať ho teď osvobodí, pokud mu na něm záleží.+ Říkal přece: ‚Jsem Boží Syn.‘“+ 44  Podobně se mu vysmívali i lupiči, kteří byli na kůlech vedle něj.+ 45  V poledne* padla na celou zemi tma a trvala až do tří hodin.*+ 46  Asi ve tři hodiny Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lama sabachthani?“, což znamená: „Můj Bože, můj Bože, proč jsi mě opustil?“+ 47  Když to slyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: „Ten člověk volá Elijáše.“+ 48  A jeden z nich hned běžel a vzal houbu, namočil ji do kyselého vína, nabodl ji na rákos a dal mu napít.+ 49  Ale ostatní říkali: „Nech ho! Uvidíme, jestli ho Elijáš přijde zachránit.“ 50  Ježíš znovu hlasitě vykřikl a vydechl naposled.*+ 51  Vtom se opona svatyně+ roztrhla na dvě části+ odshora dolů+ a země se třásla a skály pukaly. 52  Otevřely se hrobky* a mnoho těl zesnulých svatých bylo vyhozeno ven* 53  a mnozí je viděli. (Po jeho vzkříšení lidé přicházející od hrobek vstoupili do svatého města.) 54  Když důstojník a vojáci, kteří s ním Ježíše střežili, viděli zemětřesení a to, co se dělo, vyděsili se a řekli: „Opravdu to byl Boží Syn.“+ 55  A zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které Ježíše doprovázely z Galileje a sloužily mu.+ 56  Byla mezi nimi Marie Magdaléna a Marie, matka Jakuba a Josesa, a matka Zebedeových synů.+ 57  Pozdě odpoledne přišel bohatý člověk z Arimatie jménem Josef, který se také stal Ježíšovým učedníkem.+ 58  Šel za Pilátem a požádal ho o Ježíšovo tělo.+ Pilát přikázal, aby mu ho dali.+ 59  Josef tělo vzal, zabalil ho do čistého jemného plátna+ 60  a položil ho do své nové hrobky,+ kterou vytesal ve skále. Ke vchodu do hrobky pak přivalil velký kámen a odešel. 61  Ale Marie Magdaléna a druhá Marie zůstaly sedět před hrobem.+ 62  Příští den, den po přípravě na sabat,+ se u Piláta shromáždili přední kněží a farizeové 63  a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že když byl ten podvodník ještě naživu, řekl: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘+ 64  Proto přikaž, aby hrob až do třetího dne hlídali. Jinak by jeho učedníci mohli přijít, ukrást ho+ a říct lidem: ‚Byl vzkříšen z mrtvých!‘ Ten poslední podvod by pak byl horší než ten první.“ 65  Pilát jim řekl: „Tady máte stráž. Jděte a zajistěte hrob, jak umíte.“ 66  Šli tedy a zajistili hrob tak, že zapečetili kámen a postavili k němu stráž.

Poznámky

Nebo „spravedlivého“.
Nebo: „Ať žije král Židů!“
Tj. nějakou hořkou tekutinou.
Nebo „mučednického kůlu“. Viz heslo Mučednický kůl ve Slovníčku pojmů.
Nebo „mučednického kůlu“. Viz heslo Mučednický kůl ve Slovníčku pojmů.
Dosl. „od šesté hodiny“.
Dosl. „deváté hodiny“.
Dosl. „nechal odejít ducha“.
Nebo „pamětní hrobky“.
Dosl. „bylo vyzdviženo, vstalo“.