Job 1:1–22

  • Jobova bezúhonnost a bohatství (1–5)

  • Satan zpochybňuje Jobovy pohnutky (6–12)

  • Job přichází o majetek a děti (13–19)

  • Job neobviňuje Boha (20–22)

1  V zemi Uc žil muž, který se jmenoval Job.*+ Byl to bezúhonný*+ a čestný člověk. Bál se Boha a vyhýbal se tomu, co je špatné.+  Narodilo se mu sedm synů a tři dcery.  Měl 7 000 ovcí, 3 000 velbloudů, 1 000 kusů* dobytka a 500 oslic a také velmi mnoho sluhů, takže byl největší ze všech Orientálců.  Jeho synové pořádali hostiny, každý ve svém domě a v určený den.* Zvali i své tři sestry, aby jedly a pily s nimi.  Pokaždé když skončily dny hostin, Job pro ně posílal, aby je posvětil. Vstával brzy ráno a za každého z nich přinášel zápalné oběti.+ Říkal si totiž: „Moji synové možná zhřešili a ve svém srdci prokleli Boha.“ Tak to Job dělal pokaždé.+  Nastal den, kdy synové pravého Boha*+ předstoupili před Jehovu.+ Přišel mezi ně i Satan.+  Jehova se Satana zeptal: „Odkud jsi přišel?“ Satan Jehovovi odpověděl: „Toulal jsem se po zemi a procházel se po ní.“+  Jehova Satanovi řekl: „Všiml sis* mého služebníka Joba? Na zemi není nikdo jako on. Je to bezúhonný*+ a čestný člověk, který se bojí Boha a vyhýbá se tomu, co je špatné.“  Satan na to Jehovovi odpověděl: „Copak se Jobovi nevyplácí, že se bojí Boha?+ 10  Nepostavil jsi snad plot okolo něj,+ okolo jeho domu a okolo všeho, co má, abys ho chránil? Žehnáš všemu, co dělá,+ a jeho stáda se v zemi rozrůstají. 11  Ale napřáhni ruku a sáhni mu na všechno, co má, a uvidíš, že tě prokleje přímo do očí!“* 12  Jehova pak Satanovi řekl: „Všechno, co má, je v tvé moci.* Ale nevztahuj ruku na něj samotného!“ Satan tedy od Jehovy* odešel.+ 13  A v den, kdy Jobovi synové a dcery jedli a pili víno v domě svého nejstaršího bratra,+ 14  přišel k Jobovi posel a řekl mu: „Dobytek oral a vedle se pásly oslice, 15  když vtom zaútočili Sabejci, pobrali zvířata a sluhy pobili mečem. Já jediný jsem unikl, abych ti to řekl.“ 16  Zatímco ještě mluvil, přišel druhý a řekl: „Z nebe spadl oheň od Boha* a vzplanul mezi ovcemi a sluhy a sežehl je! Já jediný jsem unikl, abych ti to řekl.“ 17  Zatímco ještě mluvil, přišel další a řekl: „Chaldejci+ utvořili tři tlupy, vrhli se na velbloudy, pobrali je a sluhy pobili mečem. Já jediný jsem unikl, abych ti to řekl.“ 18  Zatímco ještě mluvil, přišel další a řekl: „Tvoji synové a dcery jedli a pili víno v domě svého nejstaršího bratra. 19  Najednou se z pustiny přihnal silný vítr, opřel se do čtyř rohů domu a ten na ty mladé lidi spadl a zabil je. Já jediný jsem unikl, abych ti to řekl.“ 20  Nato Job vstal, roztrhl si oděv a ostříhal si vlasy. Pak padl k zemi, poklonil se 21  a řekl: „Nahý jsem vyšel z lůna své matkya nahý se vrátím.+ Jehova dal,+ Jehova vzal. Ať je Jehovovo jméno dál chváleno.“ 22  Přes to všechno Job nezhřešil ani neobvinil Boha z ničeho špatného.*

Poznámky

Možná znamená „předmět nepřátelství“.
Nebo „Bohu oddaný, ryzí“.
Dosl. „500 párů“.
Nebo „a když na něj přišla řada“.
Nebo „andělé“.
Nebo „Bohu oddaný, ryzí“.
Dosl. „zaměřil jsi své srdce na“.
Dosl. „obličeje“.
Dosl. „ruce“.
Dosl. „Jehovova obličeje“.
Nebo možná „blesk“.
Nebo „nepřipsal Bohu nic nesprávného“.