Job 19:1–29

  • Jobova odpověď (1–29)

    • Odmítá kárání od svých „přátel“ (1–6)

    • Říká, že je opuštěný (13–19)

    • „Můj výplatce žije“ (25)

19  Job na to řekl:   „Jak dlouho mě budete dráždit+a drtit mě slovy?+   Už desetkrát jste mě pokárali.* Nestydíte se, že se ke mně chováte tak krutě?+   Pokud jsem opravdu udělal chybu,je to jenom moje věc.   Ale pokud se nade mě chcete dál povyšovata tvrdit, že si tuhle pohanu zasloužím,   pak vězte, že to byl Bůh, kdo mě svedl z cestya chytil do své lovecké sítě.   Křičím: ‚Násilí!‘, ale nikdo neodpovídá,+volám o pomoc, ale spravedlnost nepřichází.+   Zatarasil mi cestu kamennou zdí, takže nemůžu projít,moje stezky zahalil tmou.+   Svlékl ze mě mou slávua z hlavy mi sundal korunu. 10  Ze všech stran mě boří a já hynu,mou naději vyvrací jako strom. 11  Plane proti mně hněvema považuje mě za nepřítele.+ 12  Jeho oddíly společně přichází a obléhají mě,táboří kolem mého stanu. 13  Vlastní bratry ode mě odehnala moji známí se ke mně otočili zády.+ 14  Blízcí přátelé* mě opustilia ti, které jsem dobře znal, na mě zapomněli.+ 15  Hosté v mém domě+ i moje otrokyně mě považují za cizího,v jejich očích jsem cizinec. 16  Volám na svého sluhu, ale nereaguje,ani když ho prosím, aby se slitoval. 17  Mé manželce se hnusí můj dech+a vlastním bratrům* zapáchám. 18  I děti mnou pohrdají,jen co vstanu, už se mi smějí. 19  Všichni blízcí přátelé se mě štítí+a moji milovaní se obrátili proti mně.+ 20  Už jsem jen kost a kůže,+jen o vlásek unikám smrti.* 21  Slitujte se, přátelé, slitujte se,vždyť mě zasáhla ruka samotného Boha.+ 22  Proč mě pronásledujete tak jako Bůh?+ Proč na mě pořád útočíte?*+ 23  Kéž by byla má slova sepsána! Kéž by byla zapsána do knihy! 24  Železným rydlem a olovemkéž by byla navždy vytesána do skály! 25  Ale já vím, že můj výplatce*+ žije. Nakonec přijde a postaví se nad prachem. 26  I když je moje kůže takhle sedřená,dokud ještě žiji,* uvidím Boha. 27  Sám ho uvidím,uvidím ho na vlastní oči, ne očima někoho jiného.+ Ale hluboko uvnitř se cítím přemožený.* 28  Vždyť říkáte: ‚My že ho pronásledujeme?‘,+jako kdyby kořen problému byl ve mně. 29  Vy sami se bojte meče,+protože meč trestá ty, kdo hřeší. Pamatujte, že je tu soudce.“+

Poznámky

Nebo „urazili“.
Nebo „moji příbuzní“.
Dosl. „synům mého lůna“, tj. lůna, které mě porodilo (matčina lůna).
Dosl. „unikám s kůží svých zubů“.
Dosl. „se nenasytíte mým masem“.
Nebo „výkupce“.
Nebo „dokud jsem ve svém těle“.
Nebo: „Selhaly ve mně mé ledviny.“