Skutky apoštolů 10:1–48
10 V Cesareji žil muž jménem Kornélius, důstojník* takzvaného italského oddílu.*
2 Byl to zbožný muž a on i celá jeho domácnost se báli Boha. Štědře dával chudým a stále se k Bohu úpěnlivě modlil.
3 Jednou kolem třetí hodiny odpoledne*+ spatřil ve vidění, jak k němu přichází Boží anděl a říká: „Kornélie!“
4 Ten se na něj vyděšeně podíval a zeptal se: „Co si přeješ, Pane?“ Anděl mu odpověděl: „Bůh si všímá tvých modliteb a darů, které dáváš chudým, a pamatuje na ně.+
5 Pošli teď muže do Joppe a nech přivést Šimona zvaného Petr.
6 Je hostem koželuha Šimona, který má dům u moře.“
7 Jakmile anděl, který s ním mluvil, odešel, Kornélius si zavolal dva sluhy a jednoho zbožného vojáka z těch, kteří mu byli k službám.
8 Všechno jim vyprávěl a pak je poslal do Joppe.
9 Další den, zatímco byli na cestě a blížili se k městu, Petr vyšel kolem poledne* na střechu, aby se modlil.
10 Dostal ale velký hlad a chtěl se najíst. Když mu připravovali jídlo, upadl do vytržení.+
11 V něm uviděl otevřené nebe a něco* jako velkou lněnou plachtu, která byla za čtyři cípy spouštěna na zem.
12 Byly v ní všechny druhy čtvernožců, plazů* a ptáků.
13 Vtom se ozval hlas: „Petře, vstaň, zabíjej a jez!“
14 Petr ale řekl: „To ne, Pane! Nikdy jsem nejedl nic poskvrněného a nečistého.“+
15 Hlas se pak ozval znovu, podruhé: „Přestaň nazývat poskvrněným to, co Bůh očistil.“
16 Hlas se ozval třikrát a potom bylo všechno* vzato do nebe.
17 Petr byl zmatený a přemýšlel, co by to vidění mohlo znamenat. Muži vyslaní Kornéliem se mezitím doptali na Šimonův dům a přišli k vratům.+
18 Zavolali a zeptali se, jestli je tam hostem Šimon zvaný Petr.
19 Zatímco Petr ještě přemýšlel o tom vidění, duch+ mu řekl: „Hledají tě tři muži.
20 Vstaň, jdi dolů, vydej se s nimi a vůbec nepochybuj, protože jsem je poslal já.“
21 A tak Petr sešel dolů a řekl těm mužům: „Já jsem ten, koho hledáte. Proč jste přišli?“
22 Odpověděli: „Posílá nás důstojník Kornélius,+ bezúhonný* muž, který se bojí Boha a má dobrou pověst v celém židovském národu. Svatý anděl mu předal pokyn od Boha, aby tě zavolal do svého domu a vyslechl si tvá slova.“
23 Petr je tedy pozval dovnitř a oni u něj přenocovali.
Další den vstal a šel s nimi. Doprovázeli ho i někteří bratři z Joppe.
24 Den nato přišel do Cesareje. Kornélius je už čekal spolu se svými příbuznými a blízkými přáteli, které sezval.
25 Když Petr přicházel, Kornélius mu vyšel naproti, padl mu k nohám a poklonil se mu.*
26 Ale Petr ho zvedl a řekl mu: „Vstaň, i já jsem jen člověk.“+
27 Jak s Kornéliem mluvil, vešel dovnitř a viděl, že se tam shromáždilo mnoho lidí.
28 Řekl jim: „Dobře víte, že se Žid nesmí stýkat s člověkem z jiného národa ani ho navštívit.+ Ale Bůh mi ukázal, že nemám nikoho nazývat poskvrněným nebo nečistým.+
29 Když jste pro mě tedy poslali, přišel jsem bez námitek. A teď mi řekněte, proč jste mě zavolali.“
30 Kornélius odpověděl: „Před čtyřmi dny asi touto dobou, ve tři hodiny odpoledne,* jsem se modlil ve svém domě. Najednou přede mnou stál muž v zářivém oděvu
31 a řekl: ‚Kornélie, Bůh vyslyšel tvou modlitbu a pamatuje na dary, které dáváš chudým.
32 Pošli tedy muže do Joppe a zavolej Šimona zvaného Petr. Ten je hostem v domě koželuha Šimona, který žije u moře.‘+
33 A tak jsem pro tebe hned poslal a ty jsi byl tak laskavý, že jsi přišel. Teď jsme se tu všichni shromáždili před Bohem, abychom si vyslechli všechno, co ti Jehova* přikázal říct.“
34 Nato se Petr ujal slova a řekl: „Teď jasně chápu, že Bůh je nestranný+
35 a v každém národu má jeho přízeň ten, kdo se ho bojí a jedná správně.+
36 Oznámil izraelským synům dobrou zprávu o pokoji,+ který je možný díky Ježíši Kristu. To on je Pánem všech.+
37 Dobře víte, o čem se mluvilo po celé Judeji. Začalo to v Galileji,+ potom co Jan kázal o křtu.
38 Mluvilo se o tom, jak Bůh pomazal Ježíše z Nazaretu svatým duchem+ a mocí. Ten pak procházel zemí, konal dobro a uzdravoval všechny, které utlačoval Ďábel.+ Bůh byl totiž s ním.+
39 A my jsme svědky všeho, co dělal v zemi Židů a v Jeruzalémě. Pověsili ho na kůl* a zabili,
40 ale Bůh ho třetí den vzkřísil+ a umožnil mu, aby se objevoval lidem –
41 ne všem lidem, ale svědkům předem určeným Bohem, nám, kdo jsme s ním jedli a pili po jeho vzkříšení z mrtvých.+
42 Nařídil nám, abychom kázali lidem a vydávali důkladné svědectví,+ že právě on je ten, koho Bůh ustanovil soudcem živých i mrtvých.+
43 Všichni proroci dosvědčují,+ že každému, kdo v něj věří, budou prostřednictvím jeho jména odpuštěny hříchy.“+
44 Zatímco Petr ještě mluvil, na všechny, kdo ta slova slyšeli, přišel svatý duch.+
45 A věřící* z obřezaných, kteří přišli s Petrem, žasli nad tím, že dar svatého ducha dostali i lidé z jiných národů.
46 Slyšeli je totiž mluvit různými jazyky a oslavovat Boha.+ Potom Petr řekl:
47 „Může někdo zabránit tomu, aby byli pokřtěni vodou+ lidé, kteří dostali svatého ducha stejně jako my?“
48 A přikázal, aby je pokřtili ve jménu Ježíše Krista.+ Pak ho poprosili, aby u nich několik dnů zůstal.
Poznámky
^ Nebo „centurion, setník“, velitel 100 vojáků.
^ Nebo „kohorty“, římského vojenského oddílu o 600 vojácích.
^ Dosl. „deváté hodiny“.
^ Dosl. „šesté hodiny“.
^ Dosl. „jakousi nádobu“.
^ Nebo „lezoucích tvorů“.
^ Dosl. „nádoba“.
^ Nebo „spravedlivý“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
^ Nebo „vzdal mu poctu“.
^ Dosl. „o deváté hodině“.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „strom“.
^ Nebo „věrní“.
