ČINGISCHÁN, odvážný válečník z 12. století, položil základ pozdější velké Mongolské říše. Malá část této původní říše, dnešní Mongolsko, leží mezi Ruskem a Čínou. Patří mezi nejřidčeji osídlené země na světě.

Krajinu Mongolska tvoří travnaté stepi, zvlněné pastviny, mohutné hory, řeky a potoky. Na jihu se rozkládá poušť Gobi, která je známá tím, že se tam našly pozůstatky dinosaurů. Mongolsko leží v průměru 1 580 metrů nad mořem a místní obyvatelé mu říkají „země modrého nebe“. Tento název je opodstatněný, protože je tu v roce víc než 250 slunečných dní.

Klima v Mongolsku je drsné. V létě se teploty můžou vyšplhat až na 40 °C a v zimě můžou klesnout na −40 °C. Skoro třetina obyvatel jsou kočovníci. Každý den brzy ráno dojí kozy, krávy, velbloudice a kobyly.  Mongolská kuchyně používá hlavně mléčné výrobky a maso, nejvíc skopové.

Mongolové jsou pohostinní. Své jurty nechávají otevřené pocestným. Ti si v nich můžou odpočinout a občerstvit se, například horkým čajem s mlékem a se špetkou soli.

Většina Mongolů se hlásí k buddhismu a někteří k islámu a křesťanství. Tradiční je i šamanismus. Taky je mezi nimi ale hodně nevěřících. V Mongolsku žije víc než 350 svědků Jehovových, kteří v současné době učí o Bibli přes 770 lidí.