Samolibost je živnou půdou pro předsudky. Samolibý člověk je namyšlený. Připadá si lepší než ostatní a na každého, kdo je jiný než on, se dívá s despektem. Je to past, do které se může chytit každý. Encyclopædia Britannica uvádí: „Většina lidí si – více či méně – myslí, že jejich kultura je lepší než ostatní, ať už jde o způsob života, jídlo, oblečení, zvyky, hodnoty, o to, čemu věří, nebo o další věci.“ Jak se můžeme takovému způsobu uvažování vyhnout?

„S pokorou považujte druhé za sobě nadřazené.“ (FILIPANŮM 2:3)

Co to znamená? Abychom si o sobě nezačali moc myslet, musíme se stále učit být pokorní. Pokora nám umožní vidět, v čem jsou ostatní lepší než my. Žádná skupina lidí není dokonalá ani neumí úplně všechno.

Například Stefan, který vyrůstal v komunistické zemi, musel překonávat předsudky vůči lidem z nekomunistických zemí. Říká: „Myslím, že aby se člověk zbavil předsudků, musí umět uznat, že jsou druzí lepší než on. Nevím všechno. Od každého se můžu něco naučit.“

Dívejte se na sebe realisticky a nezapomínejte, že děláte chyby. Uznejte, že jiní lidé můžou vynikat v něčem, co vám nejde. Nepředpokládejte, že všichni lidé z určité skupiny mají stejné chyby.

Dřív než si na někoho vytvoříte negativní názor, protože patří k určité skupině lidí, zamyslete se:

• Je to, co se mi na tom člověku nelíbí, opravdu špatné, nebo je to jen jiné, než na co jsem zvyklý?

• Je možné, že jemu se zase něco nelíbí na mně?

• V čem je ten člověk lepší než já?

Pokud si na tyto otázky upřímně odpovíte, pomůže vám to nejen překonat předsudky, ale také najít něco, za co si toho člověka budete vážit.