Lidé si často myslí, že když má někdo dobré vzdělání a je bohatý, má budoucnost zajištěnou. Věří, že univerzitní vzdělání může člověku pomoct, aby byl lepším zaměstnancem a občanem a měl spokojenější rodinu. Také mají za to, že člověk s dobrým vzděláním bude mít vyšší plat a že ti, kdo vydělávají hodně peněz, jsou šťastní.

Čang Čchen, který je z Číny, říká: „Byl jsem přesvědčený, že potřebuju vysokoškolský diplom, abych se dostal z chudoby, a že dobře placená práce mi zaručí šťastný a spokojený život.“

Hodně lidí se snaží dostat na nějakou známou univerzitu, třeba i v zahraničí, protože si myslí, že tím zvýší svoje šance zajistit si dobrou budoucnost. Dokud covid-19 neomezil cestování do zahraničí, byl to dlouhodobě rostoucí trend. Ve zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z roku 2012 se píše: „Studenti z Asie tvoří 52 % všech zahraničních studentů.“

Rodiče jsou často ochotní toho hodně obětovat, aby jejich děti mohly studovat na univerzitě v zahraničí. Čchisiang z Tchaj-wanu říká: „Moji rodiče nebyli bohatí, ale stejně mě i moje tři sourozence poslali studovat do Spojených států.“ Jeho rodina, stejně jako mnoho dalších, se kvůli tomu hodně zadlužila.

Vzdělání může člověku v některých ohledech zlepšit život. Ne vždy ale studium lidem přinese to, co si od něj slibují. Léta do něj investují spoustu energie, zadluží se kvůli němu a pak stejně nemůžou najít práci, kterou si přáli. Rachel Muiová v článku pro singapurský list Business Times napsala: „Zdá se, že nezaměstnanost vysokoškolských absolventů je stále větší problém.“ Ťienťie, který má doktorát a žije na Tchaj-wanu, říká: „Řada lidí nemá jinou možnost než přijmout práci, která je úplně mimo jejich obor.“

Ani ti, kteří získají práci ve svém oboru, nemají zaručené, že všechno dopadne podle jejich představ. Když se Niran vrátil ze studií ve Velké Británii do Thajska, práci ve svém oboru našel. Říká: „Jak jsem čekal, titul mi pomohl získat dobře placené místo. Ale vyšší plat znamenal, že jsem měl práce až nad hlavu a musel jsem v ní trávit hodně času. Jenže pak moje firma většinu zaměstnanců propustila a mě taky. Uvědomil jsem si, že žádná práce nemůže člověku zaručit, že se bude mít dobře.“

Ani těm, kteří jsou bohatí nebo si takzvaně dobře žijí, se nevyhýbají rodinné a zdravotní problémy a i na ně doléhá ekonomická nejistota. Kacutoši z Japonska připouští: „Měl jsem spoustu peněz, ale šťastný jsem nebyl, protože jsem se pořád setkával se závistí a šikanou.“ Lam, která žije ve Vietnamu, říká: „Znám spoustu lidí, kteří se snaží vydělat hodně peněz, protože si myslí, že díky tomu získají životní jistoty, ale ve skutečnosti to má úplně opačný efekt. Často jsou víc ve stresu, mají zdravotní problémy, jsou vyhořelí a mají deprese.“

Mnozí lidé, stejně jako Franklin, došli k závěru, že v životě jde o víc než jen o vzdělání a peníze. Někteří z nich se proto místo vydělávání peněz soustředí na to, aby byli dobrými lidmi a pomáhali ostatním. Doufají, že to jim zajistí lepší budoucnost. Je to skutečně tak? Odpověď najdete v následujícím článku.