HUDBA byla nedílnou součástí kultury starověkého Izraele. V Bibli se často píše, že lidé hráli na hudební nástroje a zpívali. Vlastně písně tvoří asi desetinu Písma. Mezi nejznámější patří Žalmy, Šalomounova píseň a Nářky. Kniha Music in Biblical Life k tomu říká, že Bible „vykresluje živý obraz společnosti, ve které byla hudba úzce propojená s jinými oblastmi života“.

V každodenním životě. Hudbou Izraelité vyjadřovali svoje emoce. (Iz. 30:29) Při korunovacích, svátcích nebo když se vojáci vraceli z vítězných bitev, ženy hrály na tamburíny, radostně zpívaly a tancovaly. (Soud. 11:34; 1. Sam. 18:6, 7; 1. Král. 1:39, 40) Když někdo zemřel, Izraelité zpívali žalozpěvy a tím vyjadřovali svůj smutek. (2. Par. 35:25) Není pochyb o tom, že „Hebrejci byli mimořádně muzikální národ,“ uvádí McClintockova a Strongova Cyclopedia.

Na královském dvoře. Izraelští králové hudbu milovali. Král Saul přivedl Davida do svého paláce, aby mu hrál na harfu. (1. Sam. 16:18, 23) Když se později stal králem David, vynalezl některé hudební nástroje, skládal nádherné písně a zorganizoval orchestr pro Jehovův chrám. (2. Par. 7:6; Amos 6:5) Král Šalomoun měl na svém dvoře zpěváky a zpěvačky. (Kaz. 2:8)

Při uctívání Jehovy. Nejdůležitější úlohu měla hudba při uctívání Jehovy. V chrámu v Jeruzalémě sloužilo 4 000 hudebníků. (1. Par. 23:5) Hráli na činely, lyry, harfy a trubky. (2. Par. 5:12) Ale Jehovu hudbou neuctívali jenom profesionálové. Hodně Izraelitů podle všeho zpívalo Písně výstupů, když každý rok cestovali do Jeruzaléma na svátky. (Žalm 120–134) A jak uvádí židovské spisy, Izraelité zpívali během Pesachu žalmy Halel. a

I dneska je pro Boží služebníky hudba hodně důležitá. (Jak. 5:13) Zpěvem chválíme Jehovu. (Ef. 5:19) Když zpíváme společně s bratry a sestrami, sjednocuje nás to. (Kol. 3:16) A když prožíváme něco těžkého, hudba nám dává sílu. (Sk. 16:25) Svoji víru v Jehovu a lásku k němu můžeme díky hudbě krásně vyjádřit.