V DUBNU 2006 přinesly noviny na celém světě převratnou zprávu o tom, že tým vědců zveřejnil obsah nedávno získaného starověkého textu, který má název „Jidášovo evangelium“. Články uváděly výroky vědců, podle kterých tento text zásadně mění pohled na Jidáše, apoštola, který zradil Ježíše. Podle nich byl Jidáš v podstatě hrdina — apoštol, který Ježíšovi nejlépe rozuměl a vydal ho na smrt na jeho vlastní žádost.

Je tento text věrohodný? A pokud ano, odhaluje nějaké dříve utajené informace o historických postavách, jako byli Jidáš Iškariotský, Ježíš Kristus nebo někteří z prvních křesťanů? Měl by ovlivnit i náš pohled na Ježíše a jeho učení?

To, jak bylo „Jidášovo evangelium“ objeveno, je poněkud nejasné. Nebylo nalezeno a zdokumentováno archeology, ale zčista jasna se někdy na přelomu 70. a 80. let minulého století objevilo na trhu se starožitnostmi. Pravděpodobně bylo nalezeno v roce 1978 v jedné opuštěné egyptské hrobce, možná v jeskyni. Jednalo se o jeden ze čtyř samostatných textů obsažených v kodexu (druh starověké knihy) napsaném v koptštině (jazyk odvozený ze starověké egyptštiny).

Kodex vázaný v kůži se v suchém egyptském podnebí zachoval po staletí. V novém prostředí se však začal rychle rozpadat. V roce 1983 mělo několik odborníků možnost jej krátkou dobu vidět, ale byla za něj požadována přemrštěná částka, takže ke koupi nedošlo. Nevhodné skladování v dalších letech a to, že mu nebyla věnována potřebná péče, jeho rozpad ještě uspíšilo. V roce 2000 jej koupila švýcarská obchodnice se starožitnostmi. Nakonec jej postoupila mezinárodnímu týmu odborníků, kteří pracovali pod patronátem nadace Maecenas Stiftung für antike Kunst a společnosti National Geographic a dostali za úkol zrestaurovat kodex, který byl rozpadlý na malé kousky. Tento tým měl také určit stáří kodexu a přeložit a interpretovat jeho obsah.

 Datování radiokarbonovou metodou ukázalo, že kodex pravděpodobně pochází ze třetího nebo čtvrtého století n. l. Odborníci však předpokládají, že koptský text „Jidášova evangelia“ je překladem mnohem staršího řeckého originálu. V jakém období a prostředí bylo evangelium původně sepsáno?

První zmínka o „Jidášově evangeliu“ je ve spisech Irenaea. Tento spisovatel z konce druhého století se hlásil ke křesťanství. Ve svém díle Adversus haereses (Proti kacířství) Irenaeus o jedné z mnoha skupin, s jejichž učením nesouhlasil, napsal: „Prohlašují, že zrádce Jidáš tyto věci velmi dobře znal a že on sám, jelikož znal pravdu tak jako nikdo jiný, dovedl do konce tajemství zrady. Jím byly tudíž všechny věci, pozemské i nebeské, uvrženy ve zmatek. Ti lidé vytvářejí určitý druh smyšlené historie, kterou nazvali Jidášovo evangelium.“

Irenaeus byl zvláště zaměřený na to, aby vyvrátil učení gnostických křesťanů, kteří tvrdili, že mají zvláštní poznání. Gnosticismus je zastřešující pojem pro mnoho skupin, jež měly vlastní porozumění a interpretaci křesťanské pravdy. Názory gnostiků, vycházející z jejich vlastních spisů, se rozšířily především během druhého století n. l.

Tato gnostická evangelia často tvrdila, že Ježíšovi význační apoštolové nepochopili jeho poselství a že Ježíš předával tajné učení, kterému rozumělo pouze několik vyvolených. * Někteří gnostikové věřili, že hmotný svět je vězením. Proto „boha stvořitele“ v Hebrejských písmech pokládali za nižšího boha, který se staví proti různým dokonalým bohům. Ten, kdo měl pravé „poznání“, toto „tajemství“ pochopil a snažil se osvobodit z hmotné existence.

Stejné pojetí je patrné i v „Jidášově evangeliu“, které začíná slovy: „Slovo utajené ve vyprávění. V něm Ježíš mluvil s Judou Iskariotským po osm dní, tři dny předtím než vykonal paschu.“ *

Byl nalezený kodex právě tím, o kterém psal Irenaeus a který byl po staletí pokládán za ztracený? Marvin Meyer, člen týmu, který kodex analyzoval a překládal, říká, že „zkoumaný koptský text, který nese název ‚Jidášovo evangelium‘, poměrně dobře odpovídá [Irenaeovu] krátkému popisu“.

V Jidášově evangeliu se Ježíš pohrdavě směje, když se ukáže, že jeho učedníci nemají dostatek správného porozumění. Jidáš jako jediný z dvanácti apoštolů chápe Ježíšovu pravou podstatu. Ježíš mu proto soukromě sdělí „tajemství království“.

Při počáteční rekonstrukci textu byl tým vědců silně ovlivněn Irenaeovým popisem „Jidášova evangelia“. V jejich překladu Ježíš protežuje Jidáše jako učedníka, který měl pochopit tajemství a dosáhnout království. Pomýlení apoštolové měli ustanovit náhradu za Jidáše. Ten se pak ale měl stát třináctým duchem, který převýší všechny ostatní učedníky. Důvod Ježíš vyjádřil slovy „člověka, který mne nosí, [toho] máš obětovat“, čímž myslel své hmotné tělo.

Autoři bestsellerů Bart Ehrman a Elaine Pagelsová, kteří jsou význačnými odborníky na rané křesťanství a gnosticismus, spěšně vydali vlastní analýzu a komentáře k Jidášovu evangeliu, které v podstatě odpovídaly rekonstrukci  textu provedené prvním týmem. Krátce na to však jiní odborníci, jako například April DeConicková a Birger Pearson vyjádřili určité znepokojení. Tvrdili, že společnost National Geographic ve snaze získat mediální pozornost s publikováním tohoto starověkého textu příliš spěchala. Navíc museli členové týmu podepsat závazek mlčenlivosti a byl vynechán běžný postup, ke kterému patří důkladná analýza textu a konzultace s dalšími odborníky před jeho zveřejněním.

Nezávisle na sobě DeConicková a Pearson došli k závěru, že při předchozích analýzách byly některé klíčové úseky zlomkovitého kodexu přeloženy nesprávně. Podle toho, jak text zrekonstruovala DeConicková, Ježíš nazývá Jidáše třináctým démonem, a ne třináctým duchem. * Ježíš také Jidášovi jednoznačně říká, že do království nevystoupí. Ani mu nenaznačuje, že ostatní učedníky převýší, ale naopak mu říká: „Jsi horší než všichni ostatní, protože obětuješ člověka, který mne odívá.“ Autorka se domnívá, že „Jidášovo evangelium“ je starověká gnostická parodie, zesměšňující apoštoly. DeConicková a Pearson dospěli k závěru, že v tomto evangeliu Jidáš rozhodně není žádný hrdina.

Žádný z vědců, kteří toto evangelium analyzovali — ať už pokládali Jidáše za hrdinu, nebo démona —, netvrdí, že text obsahuje přesné historické informace. Bart Ehrman vysvětluje: „Není to evangelium napsané Jidášem a ani to o sobě neprohlašuje. . . . Není to evangelium napsané v době, kdy Jidáš žil, někým, kdo ho znal . . . Není to tedy kniha, která by nám poskytovala další informace o tom, co se dělo za Ježíšova života.“

„Jidášovo evangelium“ je gnostický text z druhého století n. l., který byl původně napsán v řečtině. Zda je totožný s textem, o kterém se zmiňoval Irenaeus, je předmětem odborných diskusí. Je však významným dokladem toho, že v určitém období se „křesťanství“ rozdrobilo a rozdělilo na mnoho soupeřících sekt, které zaváděly vlastní učení. „Jidášovo evangelium“ nejenže nepodkopává pravdivost Bible, ale v podstatě potvrzuje, že se splnilo varování apoštolů, jako například to, které dal Pavel a je zaznamenáno ve Skutcích 20:29, 30: „Vím, že po mém odchodu . . . z vás samotných povstanou muži a budou mluvit převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky.“