114. KAPITOLA
Kristus v postavení krále odděluje ovce od kozlů
-
JEŽÍŠ VYPRÁVÍ PODOBENSTVÍ O OVCÍCH A KOZLECH
Ježíš na Olivové hoře odpovídá apoštolům na jejich otázku ohledně znamení jeho přítomnosti a závěru tohoto systému. Právě jim vyprávěl podobenství o deseti pannách a o talentech. Svou odpověď teď ukončuje ještě jedním podobenstvím, tentokrát o ovcích a kozlech.
Nejdřív ukazuje, za jakých okolností se jeho děj odehrává. Říká: „Až Syn člověka přijde ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na svůj slavný trůn.“ (Matouš 25:31) Je naprosto jasné, že hlavní postavou tohoto podobenství je sám Ježíš. Už mnohokrát o sobě mluvil jako o „Synu člověka“. (Matouš 8:20; 9:6; 20:18, 28)
Kdy k událostem popsaným v podobenství dojde? Bude to, až Ježíš „přijde ve své slávě“ spolu s anděly a „posadí se na svůj slavný trůn“. Už předtím mluvil o tom, že Syn člověka přijde „na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou“ a s ním jeho andělé. Kdy to bude? „Hned po soužení.“ (Matouš 24:29–31; Marek 13:26, 27; Lukáš 21:27) Takže k událostem z podobenství dojde v budoucnu při Ježíšově slavném příchodu. Co potom udělá?
Ježíš vysvětluje: „Až Syn člověka přijde..., budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, ale kozly po své levici.“ (Matouš 25:31–33)
K tomu, co čeká ovce, Ježíš říká: „Pak řekne král těm po své pravici: ‚Pojďte, vy, kterým požehnal můj Otec, přijměte jako dědictví Království připravené pro vás od založení světa.‘“ (Matouš 25:34) Díky čemu mají ovce královu přízeň?
Matouš 25:35, 36, 40, 46) Žádnou z těch dobrých věcí nemohli dělat v nebi, protože tam není nikdo nemocný nebo hladový. Musí to být dobré skutky, které dělali pro Kristovy bratry tady na zemi.
Král vysvětluje: „Měl jsem ... hlad a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít. Byl jsem na cestách a přijali jste mě pohostinně, byl jsem nahý a oblékli jste mě. Onemocněl jsem a starali jste se o mě. Byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.“ Ovce, tedy „ti, kdo jednali správně“, se ptají, jakým způsobem tyto dobré skutky dělaly. Král odpovídá: „Cokoli jste udělali pro jednoho z nejmenších z těchto mých bratrů, udělali jste pro mě.“ (A co čeká kozly? Ježíš pokračuje: „Pak [král] řekne těm po své levici: ‚Odejděte ode mě, vy prokletí, do věčného ohně připraveného pro Ďábla a jeho anděly. Měl jsem totiž hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít. Byl jsem na cestách, a nepřijali jste mě pohostinně, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocný a ve vězení, a nestarali jste se o mě.‘“ (Matouš 25:41–43) Je to zasloužený rozsudek, protože kozli se měli ke Kristovým bratrům na zemi chovat laskavě, ale nedělali to.
Ježíš apoštolům ukazuje, že soud, který v budoucnu proběhne, ovlivní životy lidí natrvalo. Svoje podobenství totiž uzavírá slovy: „[Král] jim [řekne]: ‚Ujišťuji vás, že cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejmenších, neudělali jste pro mě.‘ Tito odejdou do věčného zničení, ale ti, kdo jednali správně, do věčného života.“ (Matouš 25:45, 46)
Odpověď, kterou dal Ježíš apoštolům, si zaslouží pozornost všech jeho následovníků. Pomáhá jim zamyslet se nad tím, jaké mají postoje a jak jednají.