1. Proč nikdo z rodiny Adama a Evy nemohl vstoupit do zahrady Eden a co si Abel určitě přál?

 ABEL pozoruje své stádo ovcí, které se pokojně pase na úbočí kopce. Pak se zadívá do dálky, kde je vidět tlumené světlo. Ví, že právě tam se bez přestání otáčí planoucí čepel meče a zabraňuje vstupu do zahrady Eden. Kdysi v ní žili jeho rodiče, ale teď už tam nikdo nesmí. Večerní vánek Abelovi čechrá vlasy, on vzhlédne k nebesům a přemýšlí o svém Stvořiteli. Podaří se někdy překlenout propast, která mezi člověkem a Bohem vznikla? Abel by si to moc přál.

2.–4. Jak k nám dnes Abel mluví?

² Abel k nám dnes mluví. Slyšíš ho? Možná si říkáš, že to nejde. Vždyť Adamův druhý syn je už dávno mrtvý. Jeho tělo se rozpadlo v prach před zhruba 60 stoletími. A Bible o mrtvých říká, že „si neuvědomují naprosto nic“. (Kaz. 9:5, 10) Navíc v ní nenajdeme jediný Abelův výrok. Jak by k nám tedy mohl mluvit?

³ Bůh inspiroval apoštola Pavla k tomu, aby o Abelovi napsal: „Ačkoli zemřel, přece skrze ni mluví.“ (Přečti Hebrejcům 11:4.) Skrze co Abel mluví? Skrze svou víru. Abel byl prvním člověkem, který si tuto vynikající vlastnost vypěstoval. Svou víru dal najevo mimořádným způsobem a jeho příklad je pro nás stále živý. Pokud se jeho víru snažíme napodobovat, pak k nám Abel skutečně promlouvá.

⁴ Jak se ale můžeme poučit z příkladu Abela a jeho víry, když je o něm v Bibli řečeno tak málo? To se dozvíme z této kapitoly.

 5. Proč Ježíš spojil „založení světa“ s Abelem? (Viz také poznámku pod čarou.)

⁵ Abel se narodil na počátku lidských dějin. Ježíš se o něm později zmínil v souvislosti se založením světa. (Přečti Lukáše  11:50, 51.) Bezpochyby měl na mysli svět lidí, kteří mohli být vykoupeni z hříchu. I když byl Abel v pořadí čtvrtým člověkem, který na zemi žil, byl z Božího pohledu zřejmě prvním, koho bylo možné vykoupit. a Abel tedy rozhodně nevyrůstal v těch nejlepších podmínkách.

 6. Co můžeme říct o Abelových rodičích?

⁶ Přestože lidská rodina existovala teprve krátce, už ji zahaloval závoj smutku. Abelovi rodiče byli jistě krásní a činorodí lidé, ale naprosto selhali. Kdysi byli dokonalí a měli vyhlídku na nekonečný život, ale pak se proti Jehovovi vzbouřili a ze svého rajského domova v zahradě Eden byli vyhnáni. Svým touhám dali přednost před vším ostatním, dokonce i před zájmy svých potomků, a tím ztratili dokonalost i vyhlídku na věčný život. (1. Mojž. 2:15–3:24)

7., 8. Co řekla Eva, když se narodil Kain, a co si možná myslela?

⁷ Pro Adama a Evu byl život mimo zahradu Eden velmi náročný. Když se jim narodilo první dítě, pojmenovali ho Kain neboli „něco zplozeného“. Eva prohlásila: „Zplodila jsem muže s Jehovovou pomocí.“ Její slova naznačují, že mohla mít na mysli Jehovův slib z Edenu, že jistá žena zplodí „semeno“ neboli potomka, který jednoho dne odstraní toho ničemného, jenž Adama a Evu zavedl na scestí. (1. Mojž. 3:15; 4:1) Myslela  si snad Eva, že je ženou z proroctví a že Kain je slíbeným semenem? Pokud ano, hluboce se mýlila.

⁸ Jestliže s Adamem živili v nedokonalém Kainovi takové myšlenky, rozhodně mu tím nepomáhali potlačovat sklon k pýše. Po čase se Evě narodil druhý syn, ale tentokrát už nic oslavného neřekla. Pojmenovali ho Abel, což možná znamená „výpar“ nebo „marnost“. (1. Mojž. 4:2) Naznačuje výběr jména, že v Abela vkládali menší naděje? To si můžeme jen domýšlet.

 9. Jaké poučení mohou z příběhu Adama a Evy načerpat rodiče?

⁹ Rodiče, z jednání Adama a Evy se můžete něco naučit. Budete svými slovy a skutky živit v dětech pýchu, ctižádost a sobectví? Nebo je budete učit milovat Jehovu a vytvářet si k němu přátelský vztah? První rodiče svou úlohu žel nezvládli. Pro jejich potomky však existovala naděje.

10., 11. (a) Čemu se věnovali Kain a Abel? (b) Jakou vlastnost si Abel vypěstoval?

¹⁰ Adam své chlapce pravděpodobně vedl k tomu, aby se o sebe a své blízké dokázali postarat. Kain se začal věnovat zemědělství a z Abela se stal pastevec.

¹¹ Abel však dělal ještě něco mnohem důležitějšího. Během let si vypěstoval víru, nádhernou vlastnost, o které později psal apoštol Pavel. Abel ale ve své rodině neměl nikoho, z koho si mohl vzít příklad. Jak to, že byl schopný si víru v Jehovu vypěstovat? Podívejme se na tři pevné pilíře, na kterých svou víru mohl postavit.

12., 13. Jak mohlo Abelovu víru upevňovat to, že pozoroval Boží výtvory?

¹² Jehovova stvořitelská díla. Jehova sice uvalil kletbu na zemskou půdu, takže plodila trní a bodláčí a bylo těžké ji obdělávat, ale přesto z ní Adamova rodina mohla získat dostatek potravy. Kletba se nevztahovala na zvířata ani na hory, jezera, řeky a moře, ani na oblohu, mraky, slunce, měsíc a hvězdy. Ať už se Abel podíval kamkoli, všude viděl důkazy nezměrné lásky, moudrosti a dobroty Jehovy Boha, který všechny ty věci stvořil. (Přečti Římanům 1:20.) Když o tom s oceněním uvažoval, jistě to posilovalo jeho víru.

¹³ Určitě si udělal čas i na to, aby přemýšlel o duchovních věcech. Představ si Abela při práci. Se svým stádem se musel  hodně nachodit. Když se pro své mírumilovné ovečky snažil najít nejšťavnatější pastviny a nejlepší místa k napojení a odpočinku, vodil je přes kopce a údolí a brodil se s nimi přes řeky. Ze všech zvířat, která Jehova udělal, vypadaly ovce nejzranitelněji. Jako kdyby byly stvořeny tak, že potřebují, aby je člověk vedl a chránil. Uvědomoval si snad Abel, že i on potřebuje vedení, ochranu a péči někoho daleko moudřejšího a mocnějšího, než je on? Mnoho takových myšlenek bezpochyby vyjadřoval v modlitbách a díky tomu mohla jeho víra dál růst.

14., 15. Co si mohl Abel v souvislosti s Jehovovými prohlášeními uvědomit?

¹⁴ Jehovova prohlášení. Adam a Eva svým synům jistě vyprávěli o událostech v zahradě Eden, které vedly k jejich vyhnání. Abel tak rozhodně měl o čem přemýšlet.

¹⁵ Jehova prohlásil, že země bude prokletá. Když Abel viděl trní a bodláčí, věděl, že se tato slova splnila. Jehova také řekl, že Eva bude během těhotenství a porodu prožívat útrapy. Když přicházeli na svět Abelovi sourozenci, bylo mu jasné, že i tato slova jsou pravdivá. Jehova navíc předpověděl, že Eva bude pociťovat nezdravou touhu po manželově lásce a pozornosti a že Adam nad ní bude panovat. I tuto smutnou realitu mohl Abel vidět na vlastní oči. Všechna Jehovova slova se prokázala jako naprosto spolehlivá. Abel tak měl dobré důvody pro to, aby důvěřoval Božímu slibu o semeni, které jednoho dne odstraní problémy, jež vznikly v Edenu. (1. Mojž. 3:15–19)

16., 17. Co se mohl Abel naučit od cherubínů?

¹⁶ Jehovovi služebníci. Abel ve své rodině neměl žádný dobrý příklad, ale lidé nebyli jedinými inteligentními tvory na zemi. Když Jehova vyhnal Adama a Evu z ráje, zajistil, aby ani  oni, ani nikdo z jejich potomků neměli do zahrady přístup. Ke vchodu proto umístil vysoce postavené anděly, cherubíny, a meč s planoucí čepelí, který se neustále otáčel. (Přečti 1. Mojžíšovu 3:24.)

¹⁷ Abel se jako kluk možná chodil na cherubíny dívat. Měli lidskou podobu a musela z nich vyzařovat obrovská moc. Bázeň určitě vzbuzoval i stále se otáčející planoucí meč. Byl snad Abel svědkem toho, že by se cherubíni nudili a své stanoviště opustili? Ne, den za dnem, rok za rokem, desetiletí za desetiletím tito inteligentní mocní tvorové stáli na stejném místě. Abel tak viděl, že Jehova má oddané a spolehlivé služebníky. Cherubíni pro něj mohli být příkladem věrnosti a poslušnosti, který neměl ve své vlastní rodině. Nepochybně jeho víru posílili.

18. Na čem dnes můžeme zakládat svou víru?

¹⁸ Když Abel rozjímal o tom, co se o Jehovovi dozvídal z jeho stvoření a z jeho prohlášení a co se učil z chování andělů, jeho víra byla čím dál pevnější. Promlouvá k tobě jeho příklad? Zvlášť pro mladé lidi je jeho příběh ujištěním, že si mohou vypěstovat skutečnou víru v Jehovu bez ohledu na to, co dělají členové jejich rodiny. Zázraky stvoření kolem nás, úplné Boží Slovo a mnoho příkladů věrných lidí tvoří pevný základ pro naši víru.

19. Jakou základní pravdu Abel pochopil?

¹⁹ Jak Abelova víra v Jehovu rostla, přál si ji dát nějakým způsobem najevo. Co ale mohl pouhý člověk udělat pro Stvořitele celého vesmíru? Je jasné, že Bůh nepotřeboval žádné dary ani pomoc. Abel postupně pochopil jednu základní pravdu: pokud svému milujícímu Otci z dobrých pohnutek nabídne to nejlepší, co má, jistě ho to potěší.

20., 21. Jakou oběť Jehovovi předložil Kain a jakou Abel a jak na to Jehova zareagoval?

²⁰ Abel se rozhodl obětovat něco ze svého stáda. Vybral ty nejlepší kusy, prvorozené ovce, a předložil jejich nejkvalitnější části. Ve stejnou dobu chtěl Boží požehnání a přízeň získat i Kain, a proto připravil jako oběť něco z úrody, kterou sklidil. Měl však jiné pohnutky než Abel. To vyšlo jasně najevo ve chvíli, kdy bratři svou oběť předložili.

²¹ Oba Adamovi synové možná při obětování použili oltáře a oheň. Snad obětovali na dohled od cherubínů, kteří byli tehdy na zemi jedinými Jehovovými představiteli. Jak na to Bůh zareagoval? Čteme: „Příznivě hleděl na Abela a jeho oběť.“ (1. Mojž. 4:4) To, jakým způsobem dal svou přízeň najevo, biblická zpráva neříká.

22., 23. Proč Jehova příznivě posoudil Abelovu oběť?

²² Proč se Bohu Abelova oběť líbila? Bylo to kvůli oběti jako takové? Pravda je, že Abel obětoval živého tvora a prolil jeho drahocennou krev. Uvědomoval si snad, jak cenná taková oběť je? Mnoho staletí po Abelově smrti Bůh žádal jako oběť bezvadného beránka, který měl představovat jeho dokonalého Syna, „Božího Beránka“, jehož nevinná krev měla být prolita. (Jan 1:29; 2. Mojž. 12:5–7) Mnoho z těchto věcí však bylo nad rámec Abelova poznání a porozumění.

²³ S jistotou můžeme říct, že Abel obětoval to nejlepší, co měl. To se Jehovovi líbilo, ale především se příznivě díval na samotného Abela. Jeho skutky totiž vycházely z lásky k Jehovovi a z opravdové víry.

24. (a) Proč Kainova oběť jako taková nebyla špatná? (b) V čem se Kain podobal mnoha lidem v dnešní době?

²⁴ Jehova ale „nepohlédl příznivě na Kaina a na jeho oběť“. (1. Mojž. 4:5) To neznamená, že Kainova oběť jako taková byla špatná. Boží zákon později stanovoval, aby Izraelité  přinášeli jako oběti i plody země. (3. Mojž. 6:14, 15) Bible však o Kainovi říká, že „jeho vlastní skutky byly ničemné“. (Přečti 1. Jana 3:12.) Stejně jako mnozí lidé dnes, i Kain si zřejmě myslel, že se Bůh spokojí s formálním způsobem uctívání. To, že neměl dostatek skutečné víry a lásky k Jehovovi, dal brzy najevo svými skutky.

25., 26. Před čím Jehova Kaina varoval, ale co Kain přesto udělal?

²⁵ Co udělal Kain, když viděl, že Boží přízeň nezískal? Snažil se snad poučit z příkladu svého bratra? Ne. Začal ho naopak nenávidět. Jehova sledoval, co se děje v Kainově srdci, a trpělivě s Kainem rozmlouval. Varoval ho, že jeho postoj může vést k vážnému hříchu, a řekl mu, že pokud ho změní, přijde „vyvýšení“, neboli že bude mít jeho přízeň. (1. Mojž. 4:6, 7)

²⁶ Kain Jehovovo varování ignoroval. Svého důvěřivého mladšího bratra požádal, aby s ním šel na pole, a tam ho napadl a zabil. (1. Mojž. 4:8) V určitém smyslu se tak Abel stal první obětí náboženského pronásledování, prvním mučedníkem. Sice zemřel, ale tím jeho příběh neskončil.

27. (a) Proč si můžeme být jistí, že Jehova Abela vzkřísí? (b) Co můžeš udělat pro to, aby ses s Abelem setkal?

²⁷ Abelova krev obrazně řečeno křičela k Jehovovi a žádala pomstu, tedy zjednání spravedlnosti. A proto Bůh Kaina za jeho čin potrestal. (1. Mojž. 4:9–12) Ještě důležitější je, že zpráva o Abelově víře promlouvá k nám. Jeho život, který trval asi jedno století, byl sice na tehdejší poměry krátký, ale Abel ho naplno využil k tomu, aby dělal radost Jehovovi. Zemřel s vědomím, že jeho nebeský Otec ho miluje a schvaluje. (Hebr. 11:4) Můžeme si být jistí, že je v Boží neomezené paměti a čeká na vzkříšení k životu na rajské zemi. (Jan 5:28, 29) Chceš se tam s ním setkat? V tom případě naslouchej tomu, jak k nám Abel mluví, a napodobuj jeho úžasnou víru.