Do Německa proudí velké množství uprchlíků a imigrantů a díky tomu roste místní cizojazyčné pole. Za posledních devět měsíců bylo založeno 229 cizojazyčných skupin a aktivit. V současné době se asi 800 zvěstovatelů účastní zhruba 30 jazykových kurzů ve 13 jazycích.

Bratři kážou v uprchlických centrech a využívají k tomu pojízdné stojany. Pravidelně stojí na více než 200 místech a rozdali už asi 640 000 publikací.

Vedoucí sbor schválil, aby od května do července roku 2016 proběhla mimořádná kazatelská kampaň.  Asi 700 arabsky mluvících zvěstovatelů ze sedmi zemí přijelo na deset míst v Rakousku a Německu, aby tam kázali velkému množství lidí, kteří mluví arabsky.

V kriolském sboru Faber’s Road v Belize je 50 zvěstovatelů. Většina z nich je sice chudá, ale přesto hledají způsoby, jak projevit štědrost. Ve svém obvodu se obvykle pohybují pěšky, a tak před několika lety začali při službě dům od domu sbírat mince, které najdou na prašných cestách. Na konci roku se vždy sejdou, aby je očistili, roztřídili a spočítali.

Přestože má většina mincí jen malou hodnotu (zhruba deset halířů), zvěstovatelé každý rok nashromáždí částku, která odpovídá asi 5 000 Kč. Polovinu z této částky bratři používají na výdaje spojené se sálem Království a druhou polovinu posílají jako příspěvek na celosvětové dílo.

Pobočku v Burundi minulý rok navštívil zástupce světového ústředí Anthony Griffin. Součástí jeho návštěvy byl i mimořádný program určený všem sborům, který se konal 5. března. Do celé země ho vysílala hlavní státní rozhlasová stanice. Odhaduje se, že si ho vyslechly čtyři miliony posluchačů.

Vysílání udělalo velký dojem nejen na svědky. Jeden z techniků řekl: „Takových programů musíte dělat víc!“ A jiný pracovník rozhlasové stanice napsal: „Přál bych si, abyste vymysleli více [podobných programů],  protože tak určitě zachráníte mnoho životů.“ Program v rádiu naladilo i bezpočet řidičů autobusů a taxíků.

Pouze den před Památnou slavností v roce 2016 se bratři z malé odloučené skupiny v Nepálu dozvěděli, že v místní škole hned vedle sálu, který si pronajali, proběhne velký koncert.

Takové koncerty bývají dost hlasité. Když bratři ráno před Památnou slavností sál uklízeli, pořadatel koncertu jim řekl, že stejně neuslyší nic jiného než jejich muziku.

Koncert začal v poledne a byl tak hlasitý, jak se očekávalo. Přestože si bratři zapůjčili mnohem výkonnější reproduktor, než původně plánovali, neslyšeli se ani při zkoušce mikrofonu. Byli z toho nešťastní, a tak se usilovně modlili k Jehovovi o pomoc. Asi 30 minut před Památnou slavností, když přicházela většina bratrů a sester, najednou hudba utichla. Mezi několika podnapilými lidmi na koncertě se totiž strhla rvačka a policie musela celou akci zrušit. Naši bratři tak měli Památnou slavnost v tiché, pokojné a důstojné atmosféře.

Giuseppe je pravidelný průkopník z Itálie a pracuje z domova pro firmu, která se zabývá internetovým poradenstvím. V květnu se zúčastnil schůzky s asi 70 kolegy, kde se probíraly novinky, které  by jejich společnost mohla zavést. Ředitel na začátku řekl, že některé webové stránky lze použít jako příklad toho, kam by jejich společnost mohla směřovat. Jednu z nich poté promítnul na obrazovku. Asi si dokážete představit Giuseppeho překvapení, když se na obrazovce objevily stránky jw.org. Ředitel poté řekl: „To jsou ty nejlepší stránky na světě!“ Pozitivně mluvil o působivých grafických prvcích a o tom, jak snadno lze nalézt různé odkazy.

Giuseppe vypráví: „Kolegové žasli nad tím, kolik jazyků naše webové stránky podporují. Na konci prezentace můj nadřízený všem přítomným řekl, že jsem jedním ze svědků Jehovových. Na to mi ředitel povídá:  ‚Vaše organizace si zaslouží velké uznání. Navrhli jste webový portál, který by vám mohla závidět každá společnost, firma nebo organizace. Udržet ho aktuální a uživatelsky přívětivý musí stát strašně moc času. A kolik práce je asi za veškerými detaily a obsahem!‘ Bylo mi trochu trapné přijmout všechnu tu chválu za něco, co jsem neudělal, ale zároveň jsem měl ohromnou radost, že se o svědcích Jehovových dozvědělo tolik lidí. Pravidelně teď s řadou kolegů mluvím o pravdě, a se třemi dokonce studuju Bibli.“ Firma, ve které Giuseppe pracuje, dál zkoumá stránky jw.org a Giuseppe dál pomáhá svým kolegům zkoumat Bibli.

Mladý Jorge, který žije v Argentině, se na začátku roku 2010 od svého spolužáka poprvé dozvěděl o dobré zprávě. Nakonec začal studovat Bibli pomocí knihy Co Bible doopravdy říká? Zároveň hrál fotbal. Měl talent a dostal se do nižší divize jednoho z největších místních fotbalových klubů. V dubnu roku 2014 přišla lákavá nabídka hrát v Německu. Představa, že z něj bude profesionální fotbalista, ho nadchla a nabídku přijal. Pár dní před tím, než měl do Evropy odcestovat, mu jeho trenér řekl: „Ty patříš ke svědkům Jehovovým, viď? Nechci, aby sis tímhle rozhodnutím zničil život. V mládí jsem byl taky svědek. Pak mi nabídli, abych šel hrát za jeden klub v Asii. Strašně moc mi toho naslibovali. Znělo to úžasně. Přestěhoval jsem se tam s celou rodinou, ale vrátili jsme se hrozně zklamaní.“ Jorge říká: „O tom, co mi řekl, jsem hodně  přemýšlel. Rozhodl jsem se, že do Evropy nepůjdu. V roce 2015 jsem se stal zvěstovatelem a dal se pokřtít.“

V září roku 2015 se v Kampale v Ugandě konal regionální sjezd „Napodobujme Ježíše“. Když Mark Sanderson z vedoucího sboru uveřejnil Svaté Písmo – Překlad nového světa v gandštině, všichni byli nadšení.

Jedna žena, která studuje Bibli, k tomu řekla: „Bible mi udělala obrovskou radost. V té době se lidé připravovali na návštěvu papeže, a aby se na to vybralo dost peněz, prodávaly se za 30 dolarů ‚požehnané‘ růžence. Lidé si to ‚požehnání‘ přáli mít, ale většina z nich tolik peněz neměla. Já ale dostala skutečné požehnání, novou Bibli, a úplně zadarmo. Jehova ji dal všem, kdo na sjezd přišli. A každý se mohl sám rozhodnout, kolik přispěje. Když si teď každý den čtu Boží Slovo ve svém jazyce, cítím, jak mě to k Jehovovi přibližuje. Moc mu za tenhle nádherný dar děkuju.“

Představitelé některých církví v Konžské demokratické republice se snažili zdiskreditovat stránky www.pr2711.com. Lidem říkali, že publikace svědků Jehovových se tisknou ve světě duchů. Aby svůj argument podpořili, poukázali na to, že písmena „www“ odpovídají číslu 666 z knihy Zjevení. (Zjev. 13:18) Někteří kvůli tomu se svědky přestali studovat Bibli.

 Jedni manželé, kteří slouží jako průkopníci, se ohledně toho modlili a pak pozvali lidi, se kterými studovali, i s jejich manželskými partnery k sobě domů. Přišly tři páry a po obědě jim manželé ukázali video Svědkové Jehovovi – Organizovaně kážou dobrou zprávu. To, co zájemci viděli, zcela vyvrátilo lživá tvrzení, která o původu našich publikací slyšeli. Manžel jedné z žen, která studovala, dal průkopníkům další týden 100 dolarů a trval na tom, aby je poslali na celosvětové dílo.

Přestože bratři a sestry v odlehlé oblasti Papuy-Nové Guiney nemají internetové připojení, moc si přejí naučit se nové písně Království. Sbor v Mundipu proto vždy pošle nějakého bratra do nejbližšího města, což znamená dvě hodiny chůze a dvě hodiny jízdy autobusem. Tam se bratr připojí k internetu a písně si opíše do poznámkového bloku. Když se vrátí, napíše texty písní na tabuli v sále Království, aby si je zbytek sboru mohl opsat. Tito bratři a sestry si opravdu váží toho, že můžou Jehovu společně chválit svým zpěvem.