Proč svědkové Jehovovi neslaví některé svátky?
Podle čeho se svědkové Jehovovi rozhodují, jestli by měli určitý svátek slavit?
Když se svědkové Jehovovi rozhodují, jestli budou slavit určitý svátek, zjišťují, co k tomu říká Bible. Některé svátky a oslavy jsou jasně v rozporu s biblickými zásadami. V takovém případě se jich svědkové neúčastní. U ostatních svátků se musí každý svědek rozhodnout sám a myslet na to, aby „měl vždy čisté svědomí před Bohem i před lidmi“. (Skutky 24:16, Bible21)
Dál jsou uvedené některé otázky, které si svědkové Jehovovi kladou, když se rozhodují, jestli budou určitý svátek slavit. a
Je daný svátek založený na nějaké nebiblické nauce?
Biblická zásada: „‚Vyjděte proto z jejich středu a oddělte se,‘ říká Jehova, ‚a přestaňte se dotýkat nečistého.‘“ (2. Korinťanům 6:15–17)
Aby se svědkové Jehovovi úplně „oddělili“ od nauk, které jsou duchovně nečisté, neboli jsou v rozporu s Biblí, neslaví svátky, které se vyznačují následujícími rysy.
Svátky, které jsou založené na víře v jiné bohy nebo na jejich uctívání. Ježíš řekl: „Jehovu, svého Boha, budeš uctívat a jemu samotnému budeš prokazovat posvátnou službu.“ (Matouš 4:10) Svědkové Jehovovi se tím chtějí řídit, a proto neslaví Vánoce, Velikonoce nebo První máj, protože tyto svátky jsou založené na uctívání jiných bohů než Jehovy. Také se neúčastní například následujících svátků:
Kwanzaa. Název afroamerického svátku Kwanzaa „pochází ze svahilských slov matunda ya kwanza, která znamenají ‚první plody‘. To naznačuje, že tento svátek má původ v oslavách první sklizně, které jsou spjaté s africkou historií“. (Encyclopedia of Black Studies) Podle některých lidí nemá Kwanzaa s náboženstvím nic společného, ale Encyclopedia of African Religion tento svátek přirovnává k africkému svátku, během kterého lidé první plody „na znamení vděčnosti obětují božstvům a předkům“. Encyklopedie dodává: „Stejná myšlenka, tedy vzdávání díků a vyjadřování vděčnosti za všechno dobré, čím člověka předkové obdarovávají, se zračí v afroamerickém svátku Kwanzaa.“
Svátek středu podzimu. Jde o „svátek na počest měsíční bohyně“. (Holidays, Festivals, and Celebrations of the World Dictionary) Jeho součástí je rituál, „při kterém se ženy v domácnosti této bohyni klaní, což v čínské kultuře znamená klanět se až k zemi“. (Religions of the World – A Comprehensive Encyclopedia of Beliefs and Practices)
Nourúz. „Tento svátek vychází ze zoroastrismu a představuje jeden z nejposvátnějších dní starověkého zoroastrijského kalendáře. ... Podle zoroastrijského zvyku lidé v poledne o svátku Nourúz oslavami vítali zpátky Poledního ducha, známého jako [Rapithwin], o kterém si mysleli, že ho na chladné měsíce zahnal do podzemí Duch zimy.“ (Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu)
Nový rok. Dílo The World Book Encyclopedia o původu těchto oslav říká: „Římský císař Julius Caesar ustanovil 1. leden jako Nový rok v roce 46 př. n. l. Římané ten den zasvětili bohu bran, dveří a počátků, který se jmenoval Janus. Měsíc leden [latinsky januarius] byl pojmenován právě po tomto Janovi, který měl dva obličeje – jeden hleděl dopředu a druhý dozadu.“
Den díkůvzdání. Tento svátek má stejně jako Kwanzaa původ ve starověkých oslavách sklizně, při kterých lidé děkovali různým bohům. Časem „byly tyto starověké lidové tradice převzaty křesťanskými církvemi“. (A Great and Godly Adventure – The Pilgrims and the Myth of the First Thanksgiving)
Svátky, které jsou založené na pověrách nebo na víře ve štěstí. O lidech, kteří prostírají „stůl pro boha Štěstí“, Bible říká, že opouštějí Jehovu. (Izajáš 65:11) Proto svědkové Jehovovi neslaví následující svátky:
Svátek sv. Jana Křtitele (Svatojánská noc). Tento svátek „připadá na dobu letního slunovratu,“ uvádí kniha Církevní rok a lidové obyčeje. „V předkřesťanských dobách byl výročím nastávajícího léta a úrody. Podle pohanských představ vyvěraly na povrch magické síly země... Odtud pramenila řada pověr a zvyků, které souvisely s tímto svátkem v pohanských dobách a které se přenesly i do křesťanského prostředí.“
Lunární Nový rok (čínský Nový rok, korejský Nový rok). „V této části roku se rodina, přátelé a příbuzní víc než kdy jindy zaměřují na to, aby si zajistili štěstí, vyjádřili úctu bohům a duchům a navzájem si popřáli hodně štěstí do nadcházejícího roku.“ (Mooncakes and Hungry Ghosts – Festivals of China) Podobně i korejský Nový rok „zahrnuje uctívání předků, rituály, které mají zahnat zlé duchy a zajistit štěstí do nadcházejícího roku, a věštění toho, co nový rok přinese.“ (Encyclopedia of New Year’s Holidays Worldwide)
Svátky, které jsou založené na představě, že duše je nesmrtelná. Bible jasně říká, že duše může zemřít. (Ezekiel 18:4) Proto svědkové Jehovovi neslaví následující svátky, které víru v nesmrtelnost duše podporují:
Dušičky (Památka zesnulých, Den mrtvých). Jde o svátek „na připomínku věrných zesnulých,“ uvádí New Catholic Encyclopedia. „Ve středověku byl populární názor, že duše z očistce se v tento den mohou objevit lidem, kteří jim během jejich života ublížili, a to jako bludičky, čarodějnice, ropuchy a podobně.“
Svátek čistoty a jasu (Čching-ming) a Svátek hladových duchů. Tyto dva svátky se slaví na počest předků. Kniha Celebrating Life Customs Around the World – From Baby Showers to Funerals říká, že během Svátku čistoty a jasu „lidé pálí jídlo, nápoje a bankovky, aby mrtví neměli hlad, žízeň nebo nedostatek peněz“. Podle této knihy lidé také věří, že „během měsíce hladových duchů, a zvlášť během úplňku, je větší propojení mezi mrtvými a živými než v jakoukoli jinou noc, a proto je důležité si mrtvé pro jistotu něčím usmířit a uctít předky“.
Čusok. Kniha The Korean Tradition of Religion, Society, and Ethics říká, že tento svátek zahrnuje „obětování jídla a vína duším mrtvých“. Takové obětování je založené na „představě, že duše přežívá smrt těla“.
Svátky, které mají spojitost s okultismem. Bible říká, že mezi Božími služebníky by neměl být „nikdo, kdo používá věštění, kdo provozuje magii, ani nikdo, kdo hledá znamení, ani kouzelník, ani ten, kdo spoutává jiné zaklínáním, ani nikdo, kdo se radí se spiritistickým médiem nebo s tím, kdo z povolání předpovídá události, ani nikdo, kdo se dotazuje mrtvých. Každý, kdo tyto věci dělá, je totiž něčím odporným Jehovovi.“ (5. Mojžíšova 18:10–12) Proto svědkové Jehovovi nechtějí mít s okultismem – včetně astrologie, což je forma věštění – nic společného. Z toho důvodu neslaví Halloween ani následující svátky:
Sinhálský a tamilský Nový rok. „K tradičním rituálům spojeným s touto událostí ... patří určité činnosti, které se mají vykonat v čase stanoveném astrology, aby lidem přinesly štěstí.“ (Encyclopedia of Sri Lanka)
Songkran. Název tohoto asijského svátku „je odvozený od sanskrtského slova..., které znamená ‚posun‘ nebo ‚změna‘. Je oslavou toho, že Slunce se ve zvěrokruhu posune do souhvězdí Berana.“ (Food, Feasts, and Faith – An Encyclopedia of Food Culture in World Religions)
Svátky, které vychází z Mojžíšova zákona, jehož platnost skončila Ježíšovou obětní smrtí. Bible říká: „Kristus je konec Zákona.“ (Římanům 10:4) Křesťané až dodnes těží ze zásad, které vyplývají z Mojžíšova zákona daného starověkému izraelskému národu. Neslaví ale svátky, které Zákon stanovoval. Týká se to zvlášť svátků, které poukazují na budoucí příchod Mesiáše, protože křesťané věří, že ten už přišel. Bible říká: „Ty věci jsou ... stínem budoucích věcí, ale skutečnost patří Kristu.“ (Kolosanům 2:17) S některými svátky navíc souvisí zvyky, které nejsou v souladu s Biblí. Z těchto důvodů svědkové Jehovovi neslaví například tyto svátky:
Chanuka. Tento svátek se slaví na připomínku opětovného zasvěcení židovského chrámu v Jeruzalémě. Podle Bible ale začal existovat „větší a dokonalejší stan [neboli chrám], ne udělaný rukama, totiž ne z tohoto stvoření“. Jeho veleknězem se stal Ježíš. (Hebrejcům 9:11) Křesťané věří, že doslovný chrám v Jeruzalémě byl nahrazen právě tímto symbolickým chrámem.
Roš hašana. Jde o první den židovského roku. Ve starověku se při tomto svátku předkládaly Bohu zvláštní oběti. (4. Mojžíšova 29:1–6) Smrtí Ježíše Krista jako Mesiáše ale všechny takové oběti ztratily v Božích očích hodnotu a už není potřeba je přinášet. (Daniel 9:26, 27)
Podporuje daný svátek spolupráci různých náboženství?
Biblická zásada: „Jaký podíl má věřící s nevěřícím? A v jaké shodě je Boží chrám s modlami?“ (2. Korinťanům 6:15–17)
Svědkové Jehovovi se snaží mít s druhými dobré vztahy a respektují, že každý má právo si vybrat, čemu bude věřit. Neslaví ale svátky, které následujícími způsoby podporují spolupráci různých náboženství.
Události, které mají sjednocovat lidi různého vyznání, nebo svátky na počest významných náboženských postav. Když Bůh přivedl svůj starověký lid do nové země, jejíž obyvatelé vyznávali jiná náboženství, řekl jim: „Nemáš uzavřít smlouvu s nimi ani s jejich bohy. ... V případě, že bys sloužil jejich bohům, stalo by se ti to léčkou.“ (2. Mojžíšova 23:32, 33) Proto svědkové Jehovovi neslaví například tyto svátky:
Loi Krathong. Během tohoto thajského svátku si „lidé vyrobí misky z listů, dají do nich svíčky a vonné tyčinky a pustí je po vodě. Říká se, že takové lodičky odvezou pryč neštěstí. Svátek ve skutečnosti oslavuje posvátný otisk Buddhova chodidla.“ (Encyclopedia of Buddhism)
Den pokání. Ti, kdo se této události účastní, „souhlasí se základními naukami křesťanské víry“, řekl vládní úředník citovaný v novinách The National, které vycházejí na Papui-Nové Guineji. Také uvedl, že Den pokání „přispívá k upevňování křesťanských zásad v zemi“.
Vesak. „Jde o nejposvátnější z buddhistických posvátných dnů a oslavuje Buddhovo narození, osvícení a smrt, tedy dosažení nirvány.“ (Holidays, Festivals, and Celebrations of the World Dictionary)
Svátky založené na náboženských tradicích, které nemají oporu v Bibli. Ježíš náboženským vůdcům řekl, že „učinili Boží slovo neplatným kvůli své tradici“. Také o nich prohlásil, že jejich uctívání Boha je zbytečné, protože „vyučují lidské příkazy jako nauky“. (Matouš 15:6, 9) Svědkové Jehovovi si toto varování berou k srdci, a proto hodně náboženských svátků neslaví. Patří k nim například:
Zjevení Páně (svátek Tří králů, Timkat, Los Reyes Magos). Lidé si připomínají buď návštěvu astrologů u Ježíše, nebo Ježíšův křest. Tímto svátkem „se pokřesťanštily některé pohanské jarní svátky, které se slavily na počest bohů řek a potoků“. (The Christmas Encyclopedia) Související svátek Timkat „má kořeny v tradicích“. (Encyclopedia of Society and Culture in the Ancient World)
Svátek Nanebevzetí Panny Marie. Tento svátek vychází z nauky, že Ježíšova matka vystoupila do nebe ve svém fyzickém těle, a slaví se jako připomínka této události. Dílo Religion and Society – Encyclopedia of Fundamentalism říká, že „tato nauka se v rané církvi nevyskytovala a v Písmu o ní není žádná zmínka“.
Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie. „O neposkvrněném početí [Marie] se v Písmu nikde přímo nemluví... Je to nauka, kterou vytvořila církev.“ (New Catholic Encyclopedia)
Postní doba. Toto období pokání a půstu před Velikonocemi se podle New Catholic Encyclopedia začalo dodržovat „ve čtvrtém století“, to znamená víc než 200 let po dokončení Bible. Kniha Církevní rok a lidové obyčeje popisuje, co se dělalo první den postní doby: „O Popeleční středě žehnal kněz věřícím a na čele jim svěceným popelem značil křížek.“ Tento zvyk oficiálně přijala katolická církev na koncilu v Beneventu v roce 1091.
Povýšení svatého Kříže. Kniha The Religious Studies říká, že jde o „jeden z nejdůležitějších svátků, které oslavují kříž coby symbol křesťanství. ... Vyznačuje se honosnými obřady, které mají na věřící v citovém ohledu velký vliv.“ Svědkové Jehovovi ale kříž při uctívání Boha nepoužívají.
Oslavuje daný svátek nějakého člověka, organizaci nebo národní symbol?
Biblická zásada: „Tak řekl Jehova: ‚Prokletý je zdatný muž, který vkládá důvěru v pozemského člověka a skutečně činí tělo svou paží [neboli spoléhá na to, co zvládnou lidé], a jehož srdce se odvrací od Jehovy.‘“ (Jeremjáš 17:5)
Svědkové Jehovovi si váží druhých lidí, a dokonce se za ně modlí, ale neúčastní se událostí a svátků, jako jsou třeba tyto:
Svátky na počest nějakého panovníka nebo jiné významné osoby. Bible říká: „Přestaňte tedy obdivovat člověka – vždyť sotva svůj dech popadá! Za co by asi mohl stát?“ (Izajáš 2:22, Bible21) Svědkové Jehovovi proto neslaví například narozeniny krále nebo královny.
Svátky vzdávající poctu vlajce. Svědkové Jehovovi neslaví Den vlajky. Bible totiž říká: „Střežte se před modlami.“ (1. Jana 5:21) Někteří lidé nepovažují vlajku za modlu neboli předmět, který někdo uctívá. Historik Carlton Hayes ale napsal: „V případě nacionalismu je vlajka hlavním symbolem víry a ústředním předmětem uctívání.“
Svátky na počest svatých. Co se stalo, když se jeden zbožný muž hluboce poklonil apoštolu Petrovi? V Bibli se píše: „Petr ho pozvedl a řekl: ‚Vstaň; já jsem také člověk.‘“ (Skutky 10:25, 26) Petr ani ostatní apoštolové nedovolili, aby je druzí nějak vyvyšovali nebo jim vzdávali mimořádnou poctu. Svědkové Jehovovi se proto neúčastní svátků na počest lidí, kteří jsou považováni za svaté. Patří k nim například:
Svátek Všech svatých. Jde o „svátek, který má uctít všechny svaté... Jeho původ je nejistý.“ (New Catholic Encyclopedia)
Svátek Panny Marie Guadalupské. Tento svátek se slaví na počest „svaté patronky Mexika“, která bývá ztotožňována s Ježíšovou matkou Marií. Říká se, že se zázračně objevila jednomu rolníkovi v roce 1531. (The Greenwood Encyclopedia of Latino Literature)
Jmeniny. „Jmeniny jsou svátek světce, po kterém je dítě pojmenováno buď během křtu, nebo při biřmování,“ říká kniha Celebrating Life Customs Around the World – From Baby Showers to Funerals. Dodává, že se „do tohoto svátku výrazně promítají náboženské prvky“.
Svátky související s politickým nebo sociálním hnutím. V Bibli se píše: „Je lepší učinit svým útočištěm Jehovu než důvěřovat v pozemského člověka.“ (Žalm 118:8, 9) Svědkové Jehovovi nechtějí vyvolávat dojem, že se v otázce vyřešení světových problémů spoléhají víc na lidi než na Boha. Proto neslaví Mezinárodní den mládeže, Mezinárodní den žen, Den zrušení otroctví a podobné svátky, jejichž účelem je podpořit nějaké politické nebo sociální hnutí. Místo toho věří, že problémy související s rasismem a sociální nerovností vyřeší Boží království. (Římanům 2:11; 8:21)
Vyzdvihuje daný svátek nějaký národ nebo etnickou skupinu?
Biblická zásada: „Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě ... je mu milý ten, kdo se ho bojí a koná, co je správné.“ (Skutky 10:34, 35, Nový Zákon, Petrů)
Mnozí svědkové Jehovovi mají rádi zemi, kde se narodili, ale neúčastní se svátků, které následujícími způsoby vyzdvihují určitý národ nebo etnickou skupinu.
Svátky na počest ozbrojených sil. Ježíš nikoho nepovzbuzoval k válčení. Naopak svým následovníkům řekl: „Neustále milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ (Matouš 5:44) Proto se svědkové Jehovovi neúčastní svátků na počest vojáků jako například:
Den ANZAC. „ANZAC je zkratka pro Australsko-novozélandský armádní sbor“ a „Den ANZAC se postupně stal dnem na připomínku padlých ve válce“. (Historical Dictionary of Australia)
Den válečných veteránů (Den příměří, Den vzpomínek, Den obětí války). Tyto svátky vzdávají čest „válečným veteránům a všem vojákům dané země, kteří byli zabiti ve válkách“. (Encyclopædia Britannica)
Svátky na připomínku významných událostí z historie národa nebo oslavy jeho osamostatnění. Ježíš o svých následovnících řekl: „Nejsou částí světa, právě jako já nejsem částí světa.“ (Jan 17:16) Svědkové Jehovovi se rádi něco dozvědí o národní historii, ale neslaví svátky jako například:
Den Austrálie. Podle díla Worldmark Encyclopedia of Cultures and Daily Life tento svátek připomíná „den, kdy angličtí vojáci v roce 1788 vztyčili v Austrálii svou vlajku a prohlásili tuto zemi za novou kolonii“.
Noc Guye Fawkese. Jde o „den národní oslavy a připomínky zmařeného pokusu Guye Fawkese a dalších přívrženců katolické církve vyhodit v roce 1605 do povětří krále Jakuba I. a [anglický] parlament“. (A Dictionary of English Folklore)
Den nezávislosti. Tento den je „vyhrazený k tomu, aby se veřejně oslavilo výročí vyhlášení nezávislosti národa“. (Merriam-Webster’s Unabridged Dictionary)
Jsou pro daný svátek typické divoké oslavy a nemorální chování?
Biblická zásada: „Čas, který uplynul, už vám stačil, abyste vykonávali vůli národů, když jste chodili ve skutcích nevázaného chování, v chtíčích, nadměrném pití vína, hýření, pitkách a nezákonných modlářstvích.“ (1. Petra 4:3)
V souladu s touto zásadou se svědkové Jehovovi vyhýbají oslavám, ke kterým patří nadměrné pití a divoká zábava. Rádi se ale scházejí s přáteli, a pokud chtějí, dají si v rozumné míře i alkoholické nápoje. Řídí se při tom vybídkou z Bible: „Ať tedy jíte, nebo pijete, nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.“ (1. Korinťanům 10:31)
Svědkové Jehovovi se proto neúčastní karnevalů a podobných akcí vyznačujících se neslušným chováním, které je v Bibli odsouzené. Patří k nim například židovský svátek Purim. b Je pravda, že dlouho se při tomto svátku připomínalo osvobození Židů v pátém století př. n. l. Dnes by se ale dal „oprávněně označit za židovskou verzi slavnosti Mardi Gras nebo karnevalu,“ píše se v knize Essential Judaism. Lidé se při něm „oblékají do kostýmů (muži často mají ženské oblečení), bouřlivě si užívají, opíjejí se a dělají spoustu hluku“.
Když svědkové Jehovovi neslaví některé svátky, znamená to, že nemají rádi svoji rodinu?
Ne. Bible říká, že máme mít rádi a respektovat všechny členy rodiny bez ohledu na jejich víru. (1. Petra 3:1, 2, 7) Může to samozřejmě být tak, že když svědek Jehovův přestane slavit určité svátky, některé jeho příbuzné to rozzlobí, zraní nebo to budou vnímat jako zradu. Proto se mnozí svědkové snaží ujistit své příbuzné o tom, že je mají rádi, taktně jim vysvětlit důvody pro své rozhodnutí a navštěvovat je při jiných příležitostech.
Říkají svědkové Jehovovi druhým, aby určité svátky neslavili?
Ne. Jsou přesvědčení, že každý člověk se v této otázce musí rozhodnout sám. (Jozue 24:15) Ať mají druzí jakékoli náboženské názory, svědkové se řídí vybídkou v Bibli: „Ctěte lidi všeho druhu.“ (1. Petra 2:17)
a V tomto článku nejsou vyjmenované všechny svátky, které svědkové Jehovovi neslaví, ani v něm nejsou uvedené všechny biblické zásady, které se ke svátkům můžou vztahovat.
b Purim je každoroční svátek, který se slavil 14. a 15. adaru. Připomínal záchranu Židů před zničením v době královny Ester. Slovo purim, které nepochází z hebrejštiny, znamená „losy“. Název svátku Purim, známého také jako Svátek losů, připomíná, že Haman házel pur (los), aby určil nejvhodnější den k uskutečnění svého plánu vyhladit Židy. (Ester 3:7; 9:26)