CHʼÉÉNÁ ÍDLĮ́ĮǴI BEE ÁKÁ ADOOWOŁII
Chʼééná Nijigháago
“Sophia * dóó shí éí ahéʼéskéegi 39dóó baʼaan nihinááhai. Ńtʼééʼ hatsʼíís baa dah hooʼaʼgo biniinaa hweʼiinaʼ niiníłtʼiʼ. Shikʼis danilı̨́įgo ayóó átʼéego shíká ííjééʼ, áádóó tʼáádóó leʼé baa naasháago bee ákʼihashtaʼ. Ndi łaʼ nááhaijįʼ tʼáá awołí bee neezgaigo bee shichʼįʼ nahwiisʼnááʼ. Shíniʼ siláagi doo hashtʼedítʼée da. Kʼad tááʼ nááhai yę́ędą́ą́ʼ ájídin, ndi tʼahdii łahda tʼáá hooshchʼįʼ ayóó átʼéego yínííł shikʼi néildoh.”—Kostas.
Ayóóʼííníʼnínę́ę́sh łaʼ nitsʼą́ą́ʼ ádin? Ákóniʼdiilyaago éí Kostas ádaa halneʼígi shı̨́ı̨́ ánítʼé. Yínííł doodaiiʼ ajéí deeneesgaii dahólǫ́, ndi achʼooní, akʼéí doodaiiʼ ayóó hakʼis ńtʼéeʼgo ádin yileehgo tsʼídá aláahdi neezgaii átʼé. Naaltsoos The American Journal of Psychiatry áníigo éí “ayóóʼóóʼní ńtʼééʼ yę́ę ádin yileehgo ląʼí diné ádeinízingo doo náhwiideestséeł da, áko ayóó átʼéego neezgaigo yikʼee tiʼdahooníih łeh.” Kótʼéego anoonééł bikʼee chʼééná adiniihii bikʼee nijigháago díigi átʼéego shı̨́ı̨́ nitsíjíkees łeh: ‘Haa nízáágóoshąʼ tʼáá kóníshtʼée doo? Tʼáásh shił hózhǫ́ nídeeshdleeł? Haitʼéego shikʼi hodooldoh?’
Díí ndaʼídíkidígíí naaltsoos Chʼééńdzííd! biiʼdę́ę́ʼ nił chʼídootʼááł. Ayóóʼííníʼnínę́ę tʼáá ániidígo nitsʼą́ą́ʼ ádingo éí bikʼee haanítʼéego ándoolíłígi díí bikééʼdóó baa haneʼ doo. Áádóó tʼáá náábíkééʼdóó éí anoonééł bikʼee chʼééná naʼadáagi haitʼéego níká adoolwołgi yaa halneʼ doo.
Díí níká adoolwoł danízin, áko binahjįʼ haʼíínílníi doo, áádóó binahjįʼ áʼdoolníiłii éí chʼééná bikʼee nanináagi níká adoolwoł.
^ par. 3 Díí łaʼ doo tʼáá aaníí daházhiʼ dago baa dahaneʼ doo.